Chléb k životu věčnému
4. neděle postní J 6:1-15 Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji. Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Byly blízko židovské svátky velikonoční. Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli? To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit. Filip mu odpověděl: Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo. Řekne mu jeden z učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra: Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí! Ježíš řekl: Ať se všichni posadí! Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc. Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím;


