Ex 3:9-15  Věru, úpění Izraelců dolehlo nyní ke mně. Viděl jsem také útlak, jak je Egypťané utlačují.  Nuže pojď, pošlu tě k faraónovi a vyvedeš můj lid, Izraelce, z Egypta. Ale Mojžíš Bohu namítal: Kdo jsem já, abych šel k faraónovi a vyvedl Izraelce z Egypta?  Odpověděl:Já budu s tebou! A toto ti bude znamením, že jsem tě poslal: Až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit Bohu na této hoře.  Avšak Mojžíš Bohu namítl:Hle, já přijdu k Izraelcům a řeknu jim: Posílá mě k vám Bůh vašich otců. Až se mě však zeptají, jaké je jeho jméno, co jim odpovím?  Bůh řekl Mojžíšovi: JSEM, KTERÝ JSEM. A pokračoval: Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám.  Bůh dále Mojžíšovi poručil:„Řekni Izraelcům toto: Posílá mě k vám Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. To je navěky mé jméno, jím si mě budou připomínat od pokolení do

Ex 2:23 – 3:8  Po mnoha letech egyptský král zemřel, ale Izraelci vzdychali a úpěli v otročině dál. Jejich volání o pomoc vystupovalo z té otročiny k Bohu.  Bůh vyslyšel jejich sténání, Bůh se rozpomněl na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem,  Bůh na syny Izraele pohleděl, Bůh se k nim přiznal. Mojžíš pásl ovce svého tchána Jitra, midjánského kněze. Jednou vedl ovce až za step a přišel k Boží hoře, k Chorébu. Tu se mu ukázal Hospodinův posel v plápolajícím ohni uprostřed trnitého keře. Mojžíš viděl, jak keř v ohni hoří, ale není jím stráven. Řekl si:„Zajdu se podívat na ten veliký úkaz, proč keř neshoří.  Hospodin viděl, že odbočuje, aby se podíval. I zavolal na něho Bůh zprostředku keře: Mojžíši, Mojžíši! Odpověděl:Tu jsem. Řekl: Nepřibližuj se sem! Zuj si opánky, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá.  A pokračoval:Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh

1S 10,1-16: Samuel vzal nádobku s olejem, vylil mu jej na hlavu, políbil ho a řekl: „Sám Hospodin tě pomazává za vévodu nad svým dědictvím. Až půjdeš dnes ode mne, zastihneš u Ráchelina hrobu na benjamínském území v Selsachu dva muže; oni ti řeknou: ‚Oslice, které jsi šel hledat, se našly. Tvůj otec již nedbá o to, co je s oslicemi, ale má obavy o vás. Říká: Co mám pro svého syna udělat?‘ Odtud budeš postupovat dál, až přijdeš k božišti Táboru; tam tě zastihnou tři muži putující k Bohu do Bét-elu. Jeden ponese tři kůzlata, druhý ponese tři bochníky chleba a třetí ponese měch s vínem. Popřejí ti pokoj a dají ti dva chleby a ty je od nich přijmeš. Potom vstoupíš na Boží pahorek, na kterém jsou pelištejská výsostná znamení. Až tam vejdeš do města, narazíš na hlouček proroků sestupujících z posvátného návrší; před nimi harfa, buben, píšťala a citera, a oni budou

Text: Mt 4:8-17   Pak Ježíše ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu  a řekne mu: Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.  Tu mu Ježíš odpoví: Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.  V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho.  Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvězněn, odebral se do Galileje.  Opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum při moři, v území Zabulón a Neftalím,  aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše:  Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři, za Jordánem, Galilea pohanů –   lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.  Od té chvíle začal Ježíš kázat: Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.