18. neděle po Trojici – 4. října 2015

Gn 4,1-16  I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tu řekla: „Získala jsem muže, a tím Hospodina.“  Dále porodila jeho bratra Ábela. Ábel se stal pastýřem ovcí, ale Kain se stal zemědělcem.  Po jisté době přinesl Kain Hospodinu obětní dar z plodin země.  4 Také Ábel přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí a z jejich tuku. I shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar, na Kaina však a na jeho obětní dar neshlédl. Proto Kain vzplanul velikým hněvem a zesinal v tváři. I řekl Hospodin Kainovi: „Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář?  7 Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout.“  I promluvil Kain ke svému bratru Ábelovi… Když byli na poli, povstal Kain proti svému bratru Ábelovi a zabil jej. Hospodin řekl Kainovi: „Kde je tvůj bratr Ábel?“ Odvětil: „Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra?“ Hospodin pravil: „Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země.  Budeš nyní proklet a vyvržen ze země, která rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra.  Budeš-li obdělávat půdu, už ti nedá svou sílu. Budeš na zemi psancem a štvancem.“ Kain Hospodinu odvětil: „Můj zločin je větší, než je možno odčinit.  Hle, vypudil jsi mě dnes ze země. Budu se muset skrývat před tvou tváří. Stal jsem se na zemi psancem a štvancem. Každý, kdo mě najde, bude mě moci zabít.“  Ale Hospodin řekl: „Nikoli, kdo by Kaina zabil, bude postižen sedmeronásobnou pomstou.“ A Hospodin poznamenal Kaina znamením, aby jej nikdo, kdo ho najde, nezabil.  Kain odešel od tváře Hospodinovy a usadil se v zemi Nódu, východně od Edenu.

Introit: Nebudeš nenávidět bratra svého v srdci svém. (Lv19,17)

1. čtení: Mt 5,21-24

Písně: 176; S 364; 182; 611

Dnes do kořenů stromu přidáme Kaina a Ábela. Nahoře v živých větvích jsou jména dnešních lidí, také naše. Přidejme tam několik dalších jmen. A zazpívejme písničku o tom, že Pán jde s námi od kořenů až do té poslední větvičky, která se právě zazelenala v koruně.

„Dál přece nejdeme sami“ S 39

Milé děti, bratři a setry,

nad dnešní kázání jsem napsala: „Kde je tvůj bratr?“, stejně tak bych mohla napsat „Kde je tvá sestra?“ Kdo se tak ptal? Hospodin Kaina. A od té chvíle již se tak ptát nepřestal. Ptá se i dnes každého z nás: Kde je tvůj bratr, tvá sestra, tvůj bližní? A čeká odpověď. – Vy byste uměli odpovědět?

Je to již druhá otázka, kterou Bůh člověku položil. Mohli bychom říct v pořadí druhá základní otázka. Tou první bylo: „Adame (člověče), kde jsi?“ Proč se tak Pán Bůh ptá? Copak on nevidí, kde jsme, nebo kde je náš bratr? On vidí. Ale chce, abychom my odpovídali a tím mu říkali: Tady jsem, před tebou a jsem ráda, že se na mě díváš. Nebo: Já dobře vím, kde je můj bratr. Vím to, protože ho mám ráda a zajímám se o něj, kde a jak na tom zrovna je.

Ale vždycky tomu tak není. Někdy se člověk před Pánem Bohem schovává jako Adam i jeho žena, protože má špatné svědomí. Protože přestali Hospodina poslouchat. Nebo protože člověk přestal mít rád svého bratra a nechce se o něj zajímat ani starat. Jak se to stane? Znáte jiné bratry, kde to bylo podobné jako s Kainem a Ábelem? (kníže Václav a jeho bratr Boleslav) Je to už od začátku v každé rodině, že se sourozenci nemají rádi?

To bychom asi neřekli. Vy asi máte svého bratra nebo sestru rádi. Ale není to samozřejmost. A Pán Bůh nám připomíná, abychom si na to dávali pozor, aby se k nám nevloudilo pokušení svému bratru nebo sestře závidět, nebo na něj žárlit. Jak se s tím v rodině začne, nebo v příbuzenstvu, nebo v církvi, a kdekoli, tak je jen krůček ke zlému činu. Jako to vidíme na Kainovi.

Podívejme se do jejich rodiny. Kain byl prvorozený syn a jeho maminka Eva se radovala, že je zdravý a silný a slibovala si, že třeba zničí toho zlého hada a pak je Pán Bůh zase pustí k sobě do té rajské zahrady. Ano, to kvůli pokušiteli, hadovi, tehdy všechno zlé začalo a pokaždé znovu začíná. Dovede člověku do ucha a do hlavy našeptávat neuvěřitelné věci. Třeba, že budeme jako bůh, všechno znát a nebudeme už nikoho, ani Pána Boha potřebovat. Nebo – a to bylo teď – že mého bratra má Pán Bůh raději než mě. Že jemu přeje víc než mně. A že proto nejlepší bude toho bratra odstranit z cesty. Na začátku se to zdá jako šílená pomluva – had je totiž pomlouvač Boha i našich bližních – ale postupně to tak dovede, že mu začneme věřit. Tedy někdy. Když člověk začne svého bratra opravdu nenávidět, jako to dělal Kain vůči Ábelovi. Jak na to přišel? Copak měl k tomu důvod?

Oba bratři, Kain i Ábel, měli svou práci. To je dobré, a z toho mají rodiče radost, když se nějakou práci naučíme a pak ji děláme. Kain byl zemědělec. Obdělával zemi, sklízel úrodu. Byla to dřina, ale výsledky dobré. Ábel, byl slabší, ale i pro něho se práce našla. Stal se pastýřem ovcí. Ochraňoval je (střežil) a hledal pro ně pastvu. Úspěch obou bratří závisel na Hospodinu, jestli země bude dávat plody a jestli stádo bude početnější. Oba to věděli a Pánu Bohu za to děkovali a také mu přinášeli dary. Mohli bychom říct: Kain i Ábel se naučili pracovat i modlit se. Chodili do práce i do kostela. Všechno šlo dobře. Ale bylo to právě při bohoslužbách, když oba přinesli oběť ze své úrody nebo ze svého stáda. Nevíme, jak na to Kain přišel, ale najednou byl přesvědčen, že Hospodinu se líbí víc Ábelův dar. A že bratra má raději než jeho. A začal se zlobit a závidět a Ábela nemohl snést. Začal myslet na to, jak by se jej zbavil.

Pán Bůh to samozřejmě viděl a Kaina v tom pokušení nechtěl nechat samotného. „Proč se tak zlobíš, Kaine? Proč už se ke mně nemodlíš. Copak nevíš, že když budeš dobrý, budu stále s tebou? Ale pozor: nebudeš-li konat dobré věci, tak hřích se ti uvelebí ve dveřích a bude číhat, jak by tě dostal. Využije každou příležitost, abys udělal něco špatného. Ty máš však přece nad hříchem vládnout.“ – Zajímavé. Pán Bůh tu mluví o hříchu jako o dravé šelmě, která si udělala pelech za našimi dveřmi. Jakmile mu dveře pootevřeme, skočí dovnitř, pověsí se na nás a začne nás ovládat. – Ještě je čas, Kaine! Přestaň se zle dívat na svého bratra Ábela. Usmiř se s ním a začněte znovu!

Ale Kain na Boží slovo nic nedal. Pánu Bohu se vzepřel. Pyšně si vedl svou a pořád proti bratrovi něco měl. Cestou z bohoslužeb šli polem a tu Kaina přepadl takový vztek, že Ábela praštil. A ta rána jeho bratra zabila. Tak se stal Kain bratrovrahem. Co teď? Schová se někam jako Adam a Eva po tom, co neposlouchali?

Kain je vzpurnější a pyšnější než jeho rodiče. Dělá jako by nic. Ale Hospodin hledá Kaina a nutí ho k odpovědnosti. „Kde je tvůj bratr Ábel?“, ptá se Kaina, aby mu to sám pověděl a tak s Hospodinem zkusil mluvit. To je vždycky první krok na lepší cestu. Ale on drze odpoví: „Co já vím? Já ho nehlídám?“ – Kain nelituje. „Nejsem strážcem svého bratra.“ – Měl jím být? Co myslíte? Má silnější chránit slabšího? Je slabší k něčemu dobrý?

Kain měl ve svém bratru velký dar od Pána Boha. I my máme v bratrovi nebo sestře takový dar. Jen je potřeba trpělivě objevovat, v čem ten dar je. Kain mohl v Ábelovi přijímat Boží požehnání. Pán Bůh je vždy na straně těch slabších. Mnoho se o tom dozvídáme od Pána Ježíše – říká, že v Božích očích jsou blažení/šťastní ti, kdo jsou chudí, kdo pláčou, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost …neboť jejich je království nebeské. (Mt 5)

Pán Bůh jejich ponížení vidí a je mu jich líto. Když se jich nikdo z lidí nezastane, slyší i samotnou zemi, do které se vsákla krev zabitého Ábela. „Cos to učinil, Kaine! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země.“ „Ty už na zemi nikde nebudeš doma. Staneš se poutníkem bez domova.“

Kain sice vybil svůj vztek, ale po vraždě se mu neulevilo. Bouří se proti Hospodinu dál. Nevěří, že by mohl dál být naživu. Teď se snad před Bohem chlubí i svou vinou! Je prý tak veliká, že nemůže být odpuštěna. Že ani Pán Bůh na jeho hřích nestačí.

V tom se však také spletl. Hospodin se nenechá vytlačit ze světa ani sebevětší lidskou vinou. Kaina označil znamením, před kterým musí každý couvnout. Nikdo jej nesmí zabít.

Proč to Pán Bůh udělal? Proč nesmetl Kaina ze země do nějaké propasti? Copak nemyslíme, že by si to zasloužil?

Vidíte ten kruh? – tak si lidi myslí, že je to s hříchem. Pořád se opakuje – zlý čin a pomsta, zlý čin a ještě horší pomsta, ještě horší čin a znovu pomsta. Říká se tomu bludný kruh. Nemůžete z toho ven. Na světě to vidíme např. v bojích a válkách. Ale Pán Bůh to tak nechce. Kaina nesmí nikdo zabít. Na světě mu dobře nebude. Rozbil rodinu, zabil bratra, vzepřel se Boží lásce. Ale ani kvůli němu zlo a smrtonoš nesmí zvítězit. Do cesty pomstě se postavil Pán Bůh sám. Svou láskou a milosrdenstvím dal znamení: já tu další ránu chytnu sám. A opravdu ji dostal. Boží Syn Pán Ježíš ji dostal místo nás. Tím ten kruh rozetnul. Už to dál nemusí jít. Od nenávisti ke smrti. Může to jít k odpuštění a lásce. To si dobře pamatujme, až nám bude někdo našeptávat, že se má náš bratr a sestra lépe než já, protože je Pán Bůh má víc rád, nevěřme tomu hlasu.

Modlitba: Pane Ježíši Kriste, ty jsi tím znamením, které smíme mít na sobě a které nás chrání před trestem a pomstou. Děkujeme, že v tobě máme ochranu a život; žes zastavil smrt. Amen.