„Není dobře, aby byl člověk sám …“ (Gn 2,18)

Boží vůli podle biblického svědectví rozumíme tak, že člověk je stvořen pro společenství.

Nejprve s Bohem, pak s bližním.

Proto převážná většina pozvání evangelického sboru vede do společenství a pěstuje společenství.

Při naslouchání zvěsti evangelia – nedělní bohoslužby s kázáním a vysluhováním svátostí.

Při zkoumání biblických textů se záměrem objevit evangelium – radostnou zprávu, že  naděje v životě i ve smrti je v Kristu – biblické hodiny pro každou generaci během týdne.

Při spolupráci a obětavosti – brigády, výlety, tábory, práce s dětmi, sbírky na dobré účely, zpěv, mládežnická setkání …

Při doprovázení přelomovými situacemi života – křest, konfirmace, uzavření manželství, založení rodiny, nemoci, různá troskotání vztahů, umírání, pohřební rozloučení.