Ex 20:1-3  Bůh vyhlásil všechna tato přikázání: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne.

Ex 16:1-3  Pak vytáhli z Élimu. Celá pospolitost Izraelců přišla na poušť Sín, která je mezi Élimem a Sínajem, patnáctý den druhého měsíce poté, co vyšli z egyptské země.  Celá pospolitost Izraelců na poušti opět reptala proti Mojžíšovi a Áronovi.  Izraelci jim vyčítali: Kéž bychom byli zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme jídávali chléb do sytosti. Vždyť jste nás vyvedli na tuto poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem.“  11 Tu Hospodin promluvil k Mojžíšovi:  Slyšel jsem reptání Izraelců. Vyhlas jim: Navečer se najíte masa a ráno se nasytíte chlebem, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh.  Když pak nastal večer, přiletěly křepelky a snesly se na tábor. A ráno padala kolem tábora rosa.  Když rosa přestala padat, hle, na povrchu pouště leželo po zemi cosi jemně šupinatého, jemného jako jíní.  Když to Izraelci viděli, říkali jeden druhému: Man hú?

Ex 14 (8-31 výběr) Izraelci navzdory všemu vyšli. Egypťané je pronásledovali a dostihli je, když tábořili při moři, dostihli je všichni faraónovi koně, vozy, jeho jízda a vojsko….  Když se farao přiblížil, Izraelci se rozhlédli a viděli, že Egypťané táhnou za nimi. Tu se Izraelci velmi polekali a úpěli k Hospodinu. A osopili se na Mojžíše: Což nebylo v Egyptě dost hrobů, že jsi nás odvedl, abychom zemřeli na poušti? Cos nám to udělal, že jsi nás vyvedl z Egypta? Došlo na to, o čem jsme s tebou mluvili v Egyptě: Nech nás být, ať sloužíme Egyptu. Vždyť pro nás bylo lépe sloužit Egyptu než zemřít na poušti. Mojžíš řekl lidu: Nebojte se! Vydržte a uvidíte, jak vás dnes Hospodin zachrání. Jak vidíte Egypťany dnes, tak je už nikdy neuvidíte. Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčky přihlížet. Hospodin řekl Mojžíšovi:Proč ke mně úpíš? Pobídni Izraelce, ať táhnou

Lk 23:33-43  Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici.  Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. O jeho šaty se rozdělili losem. Lid stál a díval se. Členové rady se mu vysmívali a říkali:„Jiné zachránil, ať zachrání sám sebe, je-li Mesiáš, ten vyvolený Boží.  Posmívali se mu i vojáci; chodili k němu, podávali mu ocet a říkali: Když jsi židovský král, zachraň sám sebe.  Nad ním byl nápis: Toto je král Židů.  Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal:To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás! Tu ho ten druhý okřikl: Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen k stejnému trestu.  A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal.  A řekl: Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.   Ježíš mu odpověděl:

Lk 23:13-25  Pilát svolal velekněze, členy rady i lid  a řekl jim: Přivedli jste přede mne tohoto člověka, že pobuřuje lid; já jsem ho, jak vidíte, před vámi vyslechl a neshledal jsem na něm nic, z čeho jej obviňujete.  Ani Herodes ne; vždyť nám ho poslal zpět. Je zřejmé, že nespáchal nic, proč by zasluhoval smrt.  16 Dám ho na místě potrestat a pak ho propustím.  Ale oni všichni najednou křičeli: Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!  To byl člověk, kterého uvrhli do vězení pro jakousi vzpouru ve městě a vraždu.  Tu k nim Pilát znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit.  Avšak oni křičeli: Na kříž, na kříž s ním!  Promluvil k nim potřetí: Čeho se vlastně dopustil? Neshledal jsem na něm nic, proč by měl zemřít. Dám ho zbičovat a pak ho propustím.  Ale oni na něm s velkým křikem vymáhali, aby ho dal ukřižovat; a jejich křik se

Neděle Laetare – 4. postní

Lk 22:47-53  Ještě ani nedomluvil a hle, zástup, a vpředu ten, který se jmenoval Jidáš, jeden ze Dvanácti; přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil.  Ježíš mu řekl: Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka? Když ti, kteří byli s Ježíšem, viděli, co nastává, řekli: Pane, máme se bít mečem?  A jeden z nich napadl sluhu veleknězova a uťal mu pravé ucho. Ježíš však řekl:„Přestaňte s tím! Dotkl se jeho ucha a uzdravil. Pak řekl Ježíš těm, kteří na něho přišli, kněžím, velitelům stráže a starším: Jako na povstalce jste na mne vyšli s meči a holemi.  Denně jsem byl mezi vámi v chrámě, a nevztáhli jste na mne ruce. Ale toto je vaše hodina, vláda tmy.

Lk 22:39-46  Potom se jako obvykle odebral na Olivovou horu; učedníci ho následovali.  Když došel na místo, řekl jim: Modlete se, abyste neupadli do pokušení.  Pak se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, klekl a modlil se: Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň. Tu se mu zjevil anděl z nebe a dodával mu síly.  Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve.  Pak vstal od modlitby, přišel k učedníkům a shledal, že zármutkem usnuli.  Řekl jim: Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste neupadli do pokušení.

Ex 12:1-14  Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi:  „Tento měsíc bude pro vás začátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem v roce.  Vyhlaste celé izraelské pospolitosti: Desátého dne tohoto měsíce si každý vezmete beránka podle svých rodů, beránka na rodinu. Kdyby byla rodina malá a na beránka by nestačila, přibere si každý souseda, který bydlí nejblíže jeho rodiny, aby doplnil počet osob. Podle toho, kolik kdo sní, stanovíte počet na beránka. Budete mít beránka bez vady, ročního samce. Vezmete jej z ovcí nebo z koz. Budete jej opatrovat až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Navečer bude celé shromáždění izraelské pospolitosti beránky zabíjet. Pak vezmou trochu krve a potřou jí obě veřeje i nadpraží u domů, v nichž jej budou jíst. Tu noc budou jíst maso upečené na ohni a k němu budou jíst nekvašené chleby s hořkými bylinami. Nebudete z něho jíst nic syrového ani vařeného ve vodě,

Mt 5:38-42  Slyšeli jste, že bylo řečeno: Oko za oko a zub za zub. Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou;  a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť.  Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.  Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.