„…a svůj život dávám za ovce“ Evangelium podle Jana, 10,15b Milí bratři a sestry, letošní Velikonoce prožíváme plni úzkosti a zármutku. Válku většina z nás dosud znala jen z vyprávění nebo ze zpráv o vzdálených zemích. Teď musíme sledovat strašlivé zabíjení nevinných lidí a ničení jejich domovů docela zblízka. Na Ukrajině trpí a umírají lidé, jako jsme my. Jako my, ani oni nechtěli jít do války. Jako my, ani oni nechtěli brát do ruky zbraně a ve dne v noci hlídkovat, a pak i třeba střílet na ty, kteří k nim vpadli a ohrožují jejich domovy. Jako my, ani oni nechtěli s několika zavazadly prchat do ciziny a doprošovat se pomoci u cizích. Jako my, ani oni nechtěli hladovět a žíznit. Jako my, ani oni nechtěli pochovávat své mrtvé do narychlo vykopaných hrobů. Kdo by dnes neznal Mariupol! Skutečné, a už i symbolické místo této války. Mluvit o pekle na zemi zase jednou přestalo být nadsázkou.