Archiv autora: Kateřina Roskovcová

Otázka Vzkříšeného – 3. neděle velikonoční

10. dubna 2016 J 21:15-19 Když pak pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde? Odpověděl mu: Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád. Řekl mu: Pas mé beránky. Zeptal se ho podruhé: Šimone, synu Janův, miluješ mne? Odpověděl: Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád. Řekl mu: Buď pastýřem mých ovcí!  Zeptal se ho potřetí: Šimone, synu Janův, máš mne rád? Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád. Odpověděl mu: Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád. Ježíš mu řekl: Pas mé ovce! Amen, amen, pravím tobě, když jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš ruce a jiný tě přepáše a povede, kam nechceš. To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. A po těch slovech dodal: Následuj mne!

Setkání se vzkříšeným Pánem – 2. neděle velikonoční

2. neděle velikonoční, s dětmi J 21:1-14  Potom se Ježíš opět zjevil učedníků u jezera Tiberiadského. Stalo se to takto: Byli spolu Šimon Petr, Tomáš, jinak Didymos, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a ještě dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim řekl: „Jdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: I my půjdeme s tebou. Šli a vstoupili na loď. Té noci však nic neulovili.  Když začalo svítat, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on. Ježíš jim řekl: Nemáte něco k jídlu? Odpověděli: Nemáme.  Řekl jim: Hoďte síť na pravou stranu lodi, tam ryby najdete. Hodili síť a nemohli ji ani utáhnout pro množství ryb. Onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: To je Pán! Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil si plášť – byl totiž svlečen – a brodil se k němu vodou. Ostatní učedníci přijeli na lodi – nebyli daleko od břehu, jen

Oslnivé zjevení v den Páně – Boží hod velikonoční

Zj 1:9-18   Já Jan, váš bratr, který má s vámi účast na Ježíšově soužení i kralování a vytrvalosti, dostal jsem se pro slovo Boží a svědectví Ježíšovo na ostrov jménem Patmos.  Ocitl jsem se ve vytržení ducha v den Páně, a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice:  Co vidíš, napiš do knihy a pošli sedmi církvím: do Efezu, do Smyrny, do Pergama, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodikeje. Obrátil jsem se, abych viděl, kdo se mnou mluví. A když jsem se obrátil, spatřil jsem sedm zlatých svícnů;  uprostřed těch svícnů někdo jako Syn člověka, oděný řízou až na zem, a na prsou zlatý pás.  Jeho hlava a vlasy bělostné jako sněhobílá vlna, jeho oči jako plamen ohně; jeho nohy podobné kovu přetavenému ve výhni a jeho hlas jako hukot příboje. V pravici držel sedm hvězd a z jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč; jeho

Spor o Ježíšův původ

5. neděle postní   – 13. března 2016 Jan 8:46-59   Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte?  Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste. Židé mu odpověděli: Neřekli jsme správně, že jsi Samařan a jsi posedlý zlým duchem? Ježíš odpověděl: Nejsem posedlý, ale vzdávám čest svému Otci, vy však mi čest upíráte.  Já sám nehledám svou slávu. Jest, kdo ji pro mne hledá, a ten soudí.  Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky.   Židé mu řekli: Teď jsme poznali, že jsi posedlý! Umřel Abraham, stejně i proroci, a ty pravíš: Kdo zachovává mé slovo, neokusí smrti navěky.  Jsi snad větší, než náš otec Abraham, který umřel? Také proroci umřeli. Co ze sebe děláš?   Ježíš odpověděl: Kdybych oslavoval sám sebe, má sláva by nic nebyla. Mne oslavuje můj Otec, o němž vy říkáte, že je to

Chléb k životu věčnému

4. neděle postní J 6:1-15   Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji. Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných.  Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Byly blízko židovské svátky velikonoční.  Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?  To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit.  Filip mu odpověděl: Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo. Řekne mu jeden z učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra:  Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!  Ježíš řekl: Ať se všichni posadí! Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc. Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím;

« Starší příspěvky Novější příspěvky »