Archiv autora: Kateřina Roskovcová

Pán dějin

Zj 5:1-10  A v pravici toho, který sedí na trůnu, spatřil jsem knihu úplně popsanou, zapečetěnou sedmi pečetěmi.  Tu jsem uviděl mocného anděla, který vyhlásil velikým hlasem: Kdo je hoden otevřít tu knihu a rozlomit její pečetě?   Ale nikdo na nebi ani na zemi ani pod zemí nemohl tu knihu otevřít a podívat se do ní.  Velmi jsem plakal, že se nenašel nikdo, kdo by byl hoden tu knihu otevřít a podívat se do ní.  Ale jeden ze starců mi řekl:Neplač. Hle, zvítězil lev z pokolení Judova, potomek Davidův; on otevře tu knihu sedmkrát zapečetěnou  Vtom jsem spatřil, že uprostřed mezi trůnem a těmi čtyřmi bytostmi a starci stojí Beránek, ten obětovaný; měl sedm rohů a sedm očí, což je sedmero duchů Božích vyslaných do celého světa.  Přistoupil k tomu, který sedí na trůnu, a přijal knihu z jeho pravice.  A když tu knihu uchopil, čtyři bytosti a čtyřiadvacet starců

Třetího dne vstal z mrtvých

Písně: 667; 201; 334; 385 1. čtení: Mk 16,9-16; 1Kor 15,1-8 Introit: „Po dvou dnech nám Hospodin vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít.“ Oz 6,2 Text: „Kristus byl vzkříšen třetího dne podle Písem.“ 1Kor 15,4 Milí bratři a sestry, zkusme se vmyslit do situace, že jsme se poprvé dostali do křesťanského shromáždění. Kolem stolu stojí kruh lidí, dospělí i děti. Jednotlivcům je rozdáván chléb, rozlámaný z jednoho kusu na kousky. Podáván kalich, z kterého se každý napije. Atmosféra je přitom slavnostní, zpívá se píseň s radostnými slovy o odpuštění hříchů, slyšíme modlitby děkující Bohu za oběť jeho Syna Ježíše Krista. Někteří se usmívají, jiní stojí vážně, někdo se potichu modlí. – Všichni samozřejmě víte, že mluvím o slavení svaté večeře nebo jinak řečeno, stolu Páně. A také, že to není jen vzpomínka a připomenutí velikonoční události, ale že je to i zvláštním způsobem

« Starší příspěvky Novější příspěvky »