Archiv autora: Kateřina Roskovcová

S Ježíšem na lodi – Mt 8,23-27

Mt 8:23-27  Vstoupil na loď a učedníci ho následovali. Vtom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal. I přistoupili a probudili ho se slovy: Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!  26 Řekl jim: Proč jste tak ustrašeni, vy malověrní? Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho.  Lidé užasli a říkali: Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?

Pane, chceš-li, můžeš – Mt 8,1-13

Mt 8:1-13  Když sestoupil z hory, šly za ním velké zástupy. Tu k němu přistoupil malomocný, padl před ním na zem a řekl: Pane, chceš-li, můžeš mě očistit. On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: Chci, buď čist. A hned byl očištěn od svého malomocenství.  Tu mu Ježíš pravil: Ne abys někomu o tom říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který Mojžíš přikázal– jim na svědectví. Když přišel do Kafarnaum, přistoupil k němu jeden setník a prosil ho:  Pane, můj sluha leží doma ochrnutý a hrozně trpí.  Řekl mu: Já přijdu a uzdravím ho.  Setník však odpověděl: Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven.  Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému‚jdi, tak jde; jinému‚pojď sem, tak přijde; a svému otroku‚udělej to, tak to udělá.  Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm,

Ježíš káže sousedům – L 4,16-22

Lk 4:16-22  Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu,  abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy. Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.  Promluvil k nim: Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.  Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: Což to není syn Josefův?

Bůh stvořil člověka – Gn 1,26-31

Kazatel: Lukáš Pešout, farář z Lysé n. L. Text:I řekl Bůh: Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi. Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe. Bůh také řekl: Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm. Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu. A

Počátek Ježíšových znamení – J 2,1-11

J 2:1-11  Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: Už nemají víno.  Ježíš jí řekl: Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina. Matka řekla služebníkům: Udělejte, cokoli vám nařídí.  Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.  Ježíš řekl služebníkům: Naplňte ty nádoby vodou! I naplnili je až po okraj.  Pak jim přikázal: Teď z nich naberte a doneste správci hostiny! Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno– nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli– zavolal si ženicha  a řekl mu: Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.   Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých

« Starší příspěvky Novější příspěvky »