Archiv autora: Kateřina Roskovcová

Saulovo obrácení

Sk 9:1-22  Saul nepřestával vyhrožovat učedníkům Páně a chtěl je vyhladit. Šel proto k veleknězi a vyžádal si od něho doporučující listy pro synagógy v Damašku, aby tam mohl vyhledávat muže i ženy, kteří se hlásí k tomu směru, a přivést je v poutech do Jeruzaléma. Na cestě, když už byl blízko Damašku, zazářilo kolem něho náhle světlo z nebe. Padl na zem a uslyšel hlas: Saule, Saule, proč mne pronásleduješ? Saul řekl: Kdo jsi, Pane? On odpověděl: Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.  Vstaň, jdi do města a tam se dovíš, co máš dělat. Muži, kteří ho doprovázeli, zůstali stát a nebyli schopni slova; slyšeli sice hlas, ale nespatřili nikoho. Saul vstal ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Museli ho vzít za ruce a dovést do Damašku.  9 Po tři dny neviděl, nic nejedl a nepil.  V Damašku žil jeden učedník, jménem Ananiáš. Toho Pán ve vidění zavolal:

Křest etiopského dvořana – Sk 8,26-40

Sk 8:26-40  Anděl Páně řekl Filipovi: Vydej se na jih k cestě, která vede z Jeruzaléma do Gázy. Ta cesta je opuštěná.  Filip se vydal k té cestě a hle, právě přijížděl etiopský dvořan, správce všech pokladů kandaky, to jest etiopské královny. Ten vykonal pouť do Jeruzaléma a nyní se vracel na svém voze a četl proroka Izaiáše.  Duch řekl Filipovi: Běž k tomu vozu a jdi vedle něho!  Filip k němu přiběhl, a když uslyšel, že ten člověk čte proroka Izaiáše, zeptal se: Rozumíš tomu, co čteš?  On odpověděl: Jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží! A pozval Filipa, aby nastoupil a sedl si vedle něho.  To místo Písma, které četl, znělo: Jako ovce vedená na porážku, jako beránek, němý, když ho stříhají, ani on neotevřel ústa.  Ponížil se, a proto byl soud nad ním zrušen; kdo bude moci vypravovat o jeho potomcích? Vždyť jeho život na této

Růst a péče o církev – Sk 6,1-7

Sk 6:1-7   V té době, kdy učedníků stále přibývalo, začali si ti z nich, kteří vyrostli mezi Řeky, stěžovat na bratry z židovského prostředí, že se jejich vdovám nedává každodenně spravedlivý díl. A tak apoštolové svolali všechny učedníky a řekli: Bohu se nebude líbit, jestliže my přestaneme kázat Boží slovo a budeme sloužit při stolech. Bratří, vyberte si proto mezi sebou sedm mužů, o nichž se ví, že jsou plni Ducha a moudrosti, a pověříme je touto službou.  My pak budeme i nadále věnovat všechen svůj čas modlitbě a kázání slova. Celé shromáždění s tímto návrhem rádo souhlasilo, a tak zvolili Štěpána, který byl plný víry a Ducha svatého, dále Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše z Antiochie, původem pohana, který přistoupil k židovství.  6 Přivedli je před apoštoly, ti se pomodlili a vložili na ně ruce. Slovo Boží se šířilo a počet učedníků v Jeruzalémě velmi rostl. Také

Jedné mysli a jednoho srdce – Sk 4,32-35

Skutky apoštolské 4,32-35: Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné. Boží moc provázela svědectví apoštolů o vzkříšení Pána Ježíše a na všech spočívala veliká milost. Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je a peníze, které utržili, skládali apoštolům k nohám. Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval.

« Starší příspěvky Novější příspěvky »